Prohledat tento blog

úterý 23. prosince 2014

Předvánoční tvoření z papíru

Sobotní dopoledne patřilo sněhovým vločkám - zatím tedy jenom těm z papíru. A pak se k nim přidala ještě andělská křídla. Nikolka měl chuť tvořit a vystřihovat něco z papíru a tak jsme to spojili s potřebou vytvořit nějaké ozdoby na vánoční stromek.


pondělí 22. prosince 2014

Ježíšek naděluje čepici zvířátko

Nikolka si moc přál od Ježíška červenou čepici jako nějaké zvířátko. Tak maminka nelenila, prohrábla čepicovou výbavu a našla jednu svoji starou ohrnovací čepici, kterou nosila od první do čtvrté třídy, trochu jí upravila střih, přidala dozdobení a teď už jen hádejte, jaké zvíře to je.



pondělí 15. prosince 2014

Netradiční adventní kalendář doma vyrobený

Letos jsem se poprvé pustila do domácího adventního kalendáře, který nebude plný čokoládových bonbónků pochybné kvality a chutě.



Tradičně jsem se pokusila využít zdroje, které už jsme doma měli a daly se zrecyklovat. Jednotlivé dárky jsem balila do starých novin, zavazovala starým motouzem, nalepovala číslovky napsané na starý vánoční papír a navěšela je na staré ramínko. A co všechno balíčky ukrývají?

Adventní věnce u nás doma

Začátkem prosince jsme dělali ve školce adventní věnce. Bylo to večerní setkání dětí nejen školkou povinných a jejich rodičů. Poprvé jsem si zkusila udělat věnec ze chvojí - základní kolečko a překvapilo mě, jak lehce to šlo, nakonec se mi povedlo za hodinu a půl umotat tři věnce a dva z nich i nazdobit.


Pro více fotek, stačí kliknout na odkaz níže.

pátek 28. listopadu 2014

Magnetické obrázky

Co by maminka neudělala pro kluka se spoustou magnetků? Velká spolupráce maminky s  několika tetičkami. Jedna koupila magnetickou barvu, druhá pomohla s návrhy obrázků a jejich přenesením na stěnu, třetí se ujala malého neposedy, aby maminka mohla dílem v pokojíčku překvapit.

úterý 25. listopadu 2014

Křeslo pro mladou paní

Nádherný nalezenec z loňského léta v mahagonově hnědé barvě dostal nový bílý kabát a sedátko. 


Na podsedáku jsem si vyzkoušela
použití starého válečku. Váleček se ve strojku  chvilkami zadrhával a neprotáčel se, proto je místy vzor rozmazaný. Než se pustím do malování stěn, musím to ještě potrénovat...


Původně jsem na sedátko chtěla nechat v hobby marketu nařezat dřevěnou překližku na míru, ale protože tam umí řezat jen do pravých úhlů a navíc skrz lichoběžník cca 48 krát 52 cm bych musela koupit celou velkou desku, rozhodla jsem se využít starou obložku z dveřních futer, kterou jsme měli doma. 


Ještě zbývá ušít polštářek - podsedák.

Trocha fotografií ze zákulisí...

Rozvržení jednotlivých dílů sedáku a seříznutí do lichoběžníku.




úterý 18. listopadu 2014

Ťik tak hodiny

Konečně jsem vytvořila hodiny dětem do pokojíku. Dlouho jsem nosila tento nápad v hlavě, ještě déle jsem měla koupený hodinový strojek.

Pak už jsem jen do velké sklenice od okurek sbírala "materiál". Všechny malé hračky, které se do naší domácnosti dostaly a byly svého času pro našeho synka moc malé na to, aby je náhodou v zápalu hry nesnědl, skončily v zavařovačce. Většinou to byly hračky z kinder vajíček, drobné úlomky z hraček či některé jejich malinké komponenty, polámané hračky, prádelní kolíčky, knoflíky, pastelky, voskovky, píšťalku, ...


A jak to bylo dál?

čtvrtek 13. listopadu 2014

Zástěry do soutěže pro Tescomu

Před pár týdny proběhla soutěž na ušití džínové zástěry pro Tescomu ve spolupráci s eshopem Batani. Podmínkou bylo dodržet daný střih a na zástěru vnést "vtipný a hravý nápad, který by lahodil oku a byl neodolatelným dárkem pro přítele, manžela, přítelkyni či ženu nebo pro oba dva". Nápadů jsem měla spoustu, ale času málo. Seběhlo se toho více, takže nakonec jsem měla na celou realizaci jeden večer, noc, přičemž šicí stroje i se všemi ostatními nezbytnostmi (nitě, látky, metry, ...) byly "schovány" ve stěhovacím blázinci a dalo dost času vše dohledat.


úterý 11. listopadu 2014

Komoda s přebalovacím pultem

Vyrobeno: 23. 2. 2014

Komodu jsme dostali od kamaráda už před několika lety. Muž k ní vyrobil pro naše tehdy první očekávané děťátko přebalovací pult. O pár let později, když nám v lednu, asi měsíc před porodem, kamarád pomáhal stěhovat nábytek do ložnice, tak poznamenal, že už mi zbývá přetřít jen tuto komodu, aby barevně ladila se vším okolo. Celá ložnice je v bílé patině s různými tóny šedivé, olivově zelené apod. Komoda tou dobou byla bordó. Přísahám, že jsem po tomto velkém stěhování (tj. přestěhování úplně všeho z jedné půlky bytu do druhé a pak nazpátek, aby se mohly ve dvou pokojích udělat nové omítky a podlahy) chtěla do porodu už jen odpočívat. Ale... červíček už mě začal nahlodávat, až mi to nedalo spát a to doslova. O pár dnů později jsem vyklouzla z postele v šest ráno, vzala štětec a pustila se do velkého broušení a natírání. Jak začnu bílit, patinovat neumím přestat a hledám, co by stálo za natření. Padla mi do rukou nejprve stará Ikea skříň, komoda s přebálovákem, dvě štokrlata a křesílko.

Nevydržela jsem čekat na mužův návrat z práce a komodu hned po zaschnutí přestěhovala do ložnice na svoje místo a připevnila k ní přebalovací pult. (stav k 29.1.2014)



O měsíc později, v neděli 23. 2. 2014, jsem se konečně dostala k ušití přebalovací podložky z polaminátované bavlny (tj. pevnější ubrusovina) a ze stejných látek si ušila i kosmetické taštičky na drobnosti pro miminko.


Podložku jsem došila v noci a na přebalovací pult ji dávala po půlnoci, aby mě druhý den ráno uvítal pohled na kompletní přebalovací pult. Už jen stačilo došít béžovou taštičku s bílými puntíky. Ta ale nakonec zůstala nedošitá o něco déle. Za pár chvil mi praskla voda a já od dalšího šití upustila. Mezi kontrakcemi jsem stěží dávala muži instrukce, co zabalit do porodnice. A o hodinu později jsem už chovala v náruči Ninu!




V ručně broušené karafě je líh na pupíček pro miminko.


 Přebalovací podložka je vyplněna nepoužívanými dekami. 


A takto nějak to celé vznikalo. Původně komoda měla bordó barvu na horní desce a šuplících.




Zbývá přetřít přebalovací nástavec (okolo šuplíku).


Nedařilo se mi trefit moji vysněnou zamšele olivovou barvu. Víte někdo jak ji namíchat? Snažila jsem se ji namíchat už tolikrát... 



... a vždycky jsem to nakonec vzdala a přepatinovala na bílo-šedivou.





pondělí 10. listopadu 2014

Nosící bunda, kabátek z nenosícího modelu - malá vychytávka

Nejspíš už na to spousta maminek přišla přede mnou a já nyní objevila Ameriku, ale nedá mi to, nepodělit se s vámi o tuto malou vychytávku.

Před týdnem jsem potřebovala rychle vyběhnout ven i s Ninou v nosítku. Venku už byla zima na nosící softshelovou  bundu a nebyl čas Ninu soukat do kombinézy a sebe do svetru. Hodila jsem na sebe teplý kabátek s tím, že Ninu přikryji dekou a v tu chvílí mě to napadlo. Kabátek má dvě řady knoflíků a tím pádem i široké překrývání předního "zapínacího" dílu. Stačilo ustřihnout kousek prádelní gumy, provléknout ji knoflíkovou dírkou, natáhnout ji a zachytit za knoflík. Do minuty i s touto přípravou byl kabátek zapnutý. 




pátek 31. října 2014

Ikea skříň

Je asi pátá hodina ranní 28. ledna 2014 a mě tato skříň prostě nedá spát. Je dost omšelá, okoukaná a já (asi ve spánku) přemýšlím, co s ní, kam ji v rámci přesunů v našem bytě dáme a pokud přijde do ložnice, jak ji sladit se zamšele bílou patinou v této místnosti. A taky mi pořád vrtá hlavou, jestli jde patinovat i dřevotřísku s folií. Teď už vím. Jde to! 

úterý 28. října 2014

Skříňka s šuplíky

Už v lednu jsme od kamarádky dostali několik kousků nábytku po její babičce. Všechny odhaduji na   
50. léta. Knopky byly původní, oranžový plast v kombinaci s hliníkem, samotná skříňka prozrazovala několik vrstev různých laků. Dolní sokl byl hnědý, zbytek přetřený našedivou s prokukující slonovinou kostí. Když se šatník Niny rozrostl, přestel jeden šuplík v komodě stačit a chtělo to nějaké rychlé řešení. Skříňka se přestěhovala do ložnice a mě to nedalo a pustila jsem se do jejího patinování tak, aby zapadla do ložnice.


pátek 10. října 2014

Staronové bodyčko - fotonávod podruhé

Novorozenecké tričko, které nikdy hezky nesedělo. Buď bylo akorát dlouhé a hodně široké anebo akorát široké ale zase krátké na tělíčko. Body bez rukávků jsem nikdy nepřišla na chuť. Když dávám miminku bodyčko, chci aby bylo v teple a netáhlo mu na zádíčka a zároveň je tedy i potřeba, aby měl i teplo na ručky. A když je pár dní v roce takové vedro, že může být miminko s holýma rukama, vyhovuje mi víc tenká plátěná košilka, která ho ochrání před slunečními paprsky. Přijde mi to lepší než ho mazat krémy s UV filtry. To jen na vysvětlenou. 


pondělí 11. srpna 2014

Jak vyztužit koženou brašnu

Dlouho jsem přemýšlela a hledala způsob, jak a čím vyztužit koženou kabelu větších rozměrů. Ta moje má cca 50 krát 35 krát 12 cm. Výztuže obvyklé u látkových kabelek jako vatelín, ronopast, ronofix apod. jsem zavrhla.

Našla jsem několikero možností.

čtvrtek 3. července 2014

Příběh botníku, prkenné podlahy a dalších zdánlivě nepotřebných věcí




Bylo to asi takto. Píše se rok 1928, když jeden řemeslník, Tesař, dokončuje prkennou podlahu v jednom z nově budovaných bytů v činžovním domě v Praze – Libni. Jiný řemeslník, Truhlář, dokončuje botník v pražských Vršovicích.

středa 2. července 2014

Renovace gauče

Na Aukru jsem za symbolickou pětikorunu koupila gauč, který vypadal, jako většina věcí na Aukru, lépe než ve skutečnosti.




Když ho muž s kamarádem přivezli, lapala jsem chvíli po dechu a přemýšlela, co s ním. 
Nakonec jsem odhlédla od poničeného čalounění a řekla si, že tvarem i rozměry se nám do bytu hodí a vzala ho na milost. 


Celý jsem ho savem vydezinfikovala a pořádně vysála. 

V půlce ledna jsem se pustila do jeho nového kabátu. Nejprve jsem uvažovala, že koupím nové látky a molitany a celý gauč kompletně zrenovuji. Když jsem si ale spočítala jenom cenu za nové molitany, byla jsem na částce, za kterou koupíte nový gauč v Ikei. Proto jsem se rozhodla pojmout celou renovaci nízkonákladově. Prohrabala se ve starých látkách a rozhodla se využít staré Ikea povlečení na přečalounění roztrhaného potahu.



Téměř před dokončením mi došly svorky do čalounické pistole a tak opěrky pod ruky a zadní díly gauče zůstaly dlouho nedokončeny.

Dlouho trvalo než jsem sehnala nové svorky do pistole. Pak jsem čekala na správnou konstelaci hvězd, tj. děti byly hodné a přitom nespaly, nebyla noční ani brzká ranní hodina a já měla sílu a hlavně chuť dokončit dílo. Ono, práce s čalounickou pistolí vyžaduje hodně síly v rukách a taky je dost hlučná. Tím se mi podařilo v sobotu dopoledne dokonale probudit muže z jeho dospávání a zárověň v něm probudit jeho zvědavost, co to dělám za rány v minutových intervalech už dobrou půlhodinu... 

Když viděl můj zápas s čalounickou pistolí, vzal mi ji z ruky a podle mých instrukcí s ní jen tak "střílel" jednu ránu za druhou.





Návod na zvětšení dětského bodyčka

Nina dostala i několikero nových kousků do šatníku. Protože ale roste jako z vody a navíc nosí látkové pleny, tak už i některá bodyčka ve velikosti 72 jí začala být na délku těsná, zvláště pokud měla na noc více vycpanou plenu.


A jak na zvětšení bodyčka? 

Upgrade klučičích bodyček na holčičí

S narozením druhého miminka jsem po příchodu z porodnice stála nad šuplíkem plným obláčkově modrých bodyček, dupaček, tepláčků, čepiček, ...  A v postýlce spala holčička.


úterý 1. července 2014

A jak to bylo před rokem?

Před rokem jsme s Eliškou, ex post, slavili zakulacené narozeniny hezky ve velkém stylu a dárek se nabídl úplně sám. 

Eliška ví, že jsem recyklátor tělem i duší a tak mi přivezla velký balík starých triček ze svého šatníku, které byly buď krátké, široké,neforemného střihu, s flíčkem či dírkou anebo s vícero těchto nedostatků najednou.

Když jsem se tím balíkem prohrabávala a jásala nad různými kousky, nechávala jsem si k nim říkat jejich historii a udělat žebříček jejich oblíbenosti, tak už se mi v hlavě rodil nápad, jak obdarovat, neobdarovat nezbytnými zbytečnostmi, něčím, čeho je vždycky málo a hodně zároveň... ano je to NĚCO NA SEBE. Asi každá z nás má tunu zbytečných trik a chronický nedostatek těch správných, dobře padnoucích, barevně ladících, ...

Jakmile se za kamarádkou s mým neposedným dítkem zabouchly dveře od bytu, spustila se mi 8-hodinová časomíra (přesně tak dlouho trval jejich výlet do Berouna tam a zase zpátky), a já se do toho mohla pustit. 

První recy-tričko se rodilo pomalu, ale pak už to šlo ráz na ráz a já stříhala, kombinovala, šila, pak to všechno nafotila a honem ještě zabalila. 

S kamarádkami jsem se domluvila, že nebudeme přitěžovat Eliščinému kufru do Ámeriky a svěříme přepravu České poště, na kterou jsme se složily.

Módní přehlídka začíná! Modelka s mírami asi o +10/+10/+20 cm odlišnými oproti obdarovávané se to snažila před fotoaparátem všelijakými ženskými úskoky maskovat!



Původně úpletové khaki šaty v neoblíbené délce nad kolena jsem prodloužila všitím pruhu ze "zamšelé" limetkového tílka.




Tílko se zavazováním za krk bylo zase krátké a jenom nudně modré ...








A v obdobném střihu i sytosti barev se neslo i druhé krátké tílko.





Neskutečné množství trik a tílek v čokoládově hnědé a dalších odstínech hnědých, béžových a skořicově žlutých barev daly vzniknout několikero tílkům a triku.


Tílko se špagetovými ramínky a s zřaseným výstřihem.







Trochu decentnější širší ramínka.





Pracovně nazývané tričko coby kubistické, jehož krychle se barevně hezky doplňovaly s proužky. z jiného trička a tak elegantně vyřešily jeho nedostatečnou délku a zároveň opticky umocňují ženskou siluetu.





Tak trochu snové a něžné zároveň bylo světle modré triko s květinovou výšivkou, které ale bylo krátké... stačil prostřih nadstavit modrým pruhem z trika v barvě jaká se opakovala ve výšivce a na lemech rukávů a výstřihu.





Béžové tričko s efektní aplikací bylo krapet široké, krátké a vyplandané do všech stran.





Stěžejní motiv tenistky doprovází kamarádku od dětských let a i když samotné tričko už bylo neuvěřitelně mini, využila jsem alespoň jeho obrázek.




Tričko které nosila ještě kamarádčina maminka a tetička prostě muselo dostat ještě třetí šanci...




A zase ta sedmdesátá léta z pleteniny tílko krátké úpletovými svetříky prodloužené. Schválně jestli poznáte, které pruhy v něm jsou navíc!




Mini podvlékací košilka s krajkou a maxi triko s jemným květinovým vzorem, tomu nešlo odolat a nesešít ty dva kousky, s menšími úpravami, dohromady.




A pak ze zcela nových úpletů dostala kamarádka ještě takovýto multifunkční kousek do letní garderóby - sukni, šaty, top v jednom.




A protože ten den měl snad 48 hodin, ušila jsem ještě pro další kamarádku narozeninovo-svátkový dárek - balónovou sukni k narozeninám, nákrčník k svátku.





Závěrem se skoro bojím říct, že jsem si v ten den nastřihla a rozešila ještě jedny šaty pro oslavenkyni, které jsem ale nebyla schopná do dneška došít. Tak snad mi tato rekapitulace mé činorodosti bude motivací k jejich dokončení.