Koupelnová skříňka ukrytá ve starém rámu od obrazu / část druhá

Vyrobeno: podzim 2017

Před pár lety jsem se pustila do výroby koupelnové skříňky zasazené do starého rámu od obrazu. O tom jak vznikala jsem už psala (návod TADY). I když stále není hotová, malinko jsem ji posunula. Dostala do některých částí dvířka s malými zrcátky, na velké dvířkové zrcadlo ještě čeká. Co není na první pohled vidět, za pravými dvířky je schovaná zásuvka a vypínač na světlo, kterou jsem po marném čekání na mužovu akci (asi 5 let), a pak na akci elektrikářů (asi půlrok se k nám chystali...), částečně zapojovala sama. A světla, od té doby, svítí! Na což jsem na sebe náramně hrdá. Nutno dodat, že elektrikáři zapojili zásuvku, jen vypínač na světlo už ne, neb k němu chyběl jeden díl do skládačky, který mi v elektru zapomněli přibalit. Prý se jedná o takovou drobnost, že se jim nevyplatí další cesta k nám a tak mi vše namalovali, drátky popsali, cvičně i ukázali, kde co jak oříznout a kam zastrčit. Uff, ta prkotina byla pro mě docela adrenalinová záležitost, o to větší radost ze zářících světýlek se pak dostavila. A ještě jsem koupila barvu na přestříkání rámu i koupelnových světel, aby k sobě vše ladilo. 

V poličce jsem pamatovala také na háček na klíček od spodní skříňky, ve které jsou uzamčeny prostředky dětským ručkám zapovězeny. Háček jsem udrátkovala z měděného drátku z darované elektrocívky vykuchané z jakéhosi přístroje a přimotala do něj i pár korálků.

Na poličku připlula lodička z prázdnin, kterou muž se synem vyráběl z kůry, klacíku, nití a plátýnka, nakonec ji dělal po večerech a nocích sám, neb titěrná práce tehdy pětiletého kluka přestala brzy bavit.

  

Svlažovač. K čemu slouží?

Vyrobeno 17.10.2017

Víte někdo k čemu je takový slažovač dobrý? Já dlouho ne. Ale teď už mám jasno. Je pro kytky!

Před pár lety jsem u mámy ve sklepě našla úplně novou smaltovanou nádobu ještě se štítkem z výrobního závodu Sfinx. Díky němu jsem se dozvěděla, že se jedná o svlažovač. A tak jsem zkusila hledat na internetu, abych zjistila, k čemu slouží. Leč neúspěšně, google i celý internet mlčí!

O pár let později v jiném sklepě, byl jeden svlažovač přibytý na dřevěné lati u dveří do jedné sklepní kóje. V tu chvíli jsem viděla, jak muž, celý černý od skládání uhlí ve sklepě,

Koupelnová skřínka ukrytá ve starém rámu od obrazu / část první

Vyrobeno: léto, podzim 2016

Tři roky čekal rám na svoji přeměnu na stěně v koupelně. Našla jsem ho pohozený u kontejneru a byla jím tak nadšená, že i přes svůj tehdy jiný stav, jsem se ho hned ujala. Tehdy tříletý syn mi v tom pomáhal. To znamená, že celou cestu šel sám po svých až domů a neprotestoval, že místo na hřiště se jde s rámem zpátky domů.

Rám obrazu jsem původně zamýšlela pro zarámování ostatních rámů s fotografiemi a jinými památečními drobnostmi, ale když jsem viděla, jak se barevně tón v tón doplňuje se secesní skříňkou pod umyvadlem, bylo o jeho místě i funkci přerozhodnuto.

Jsem dlaždič nebo dlaždička - druhé pokračovaní

Volné navázání na povídání a mé poznámky o mozaice a pokládce dlažby. 

Dlažba v koupelně je hotová už přes měsíc. Poslední dlaždici na podlahu v koupelně jsem položila 28. srpna 2015. Na konci toho dne jsem se mohla sotva pohnout. Nikdy bych nevěřila, že z toho může tak moc bolet celé tělo, záda a kolena bych čekala, ale ruce a všechny svaly na nohách mě překvapily. Ale nejspíš se to dalo čekat, je to neustále  dělání dřepů, vstávání a klekání si k pokládané dlažbě, přeměřování, přenášení dlaždice od řezačky na zemi do koupelny na zem, přičemž mi to většinou nedalo a držela jsem se přísloví, dvakrát měř, jednou řež a tím narůstal i počet dřepů.

Při řezaní dlouhých (45 cm) a úzkých  pásků (asi 2 cm) jsem plně pochopila úsloví "Kleje jako dlaždič", to když se mi poslední dva pásky nedařilo čistě uříznout pásek mi praskl někde ve třetině a povedlo se mi takto pokazit dvě nové dlaždice. A ke konci jsme si mužem mysleli, že už jsme přišly na to, čím to je. Při řezání tenkého pásku z okraje 45-ti centimetrové dlaždice její delší konec se rozvibruje a lehce pohne/vychýlí  při lámání a pak i řezaný pásek praskne, proto mi ji tedy muž přidržoval a pásek se napoprvé povedlo uříznout krásně v celé své délce, leč napodruhé už zase praskl. Pokud by někdo měl tip, sem s ním (do komentářů)!

Mozaika

Už  několik let sbírám různé zbytky obkladů a dlažby, abych je pak mohla zpracovat do mozaiky. Tentokrát jsem nepoužila žádné z nahromaděných zbytků sesbíraných odevšad, ale využila jsem odřezky, které mi zůstaly po pokládce dlažby v koupelně a opravdu jen pár zcela nových dlaždic, takže i tak to byla recyklace odřezků, které jinak obvykle končí ve sběrném dvoře. 

Před pár týdny jsem se do toho pustila. Práce postupuje velmi pomalu, povětšinou mám na to jen pár hodin v týdnu, když Nina spí po obědě, nebo v noci když děti usnou a já přemůžu únavu, převléknu se do pracovního.

Jsem dlaždič anebo dlaždička...

Trochu váhám, zda se nazvat dlaždičem či dlaždičkou, aby nedošlo k záměně pohlaví ale ani k personifikaci se sanitárním obkladem, dlažbou...  Kdo ví, jak se má správně nazývat žena, která se pustila do pokládky dlažby v koupelně?

Jak jsem se k tomu dostala? Před několika týdny udělal muž plán, že dodělá koupelnu, pustil se s vervou do velkoformátového obkladu a práce se mu dařila. Při této příležitosti začal Nikolka notovat vlastní písničku: 

"Chtěla máma koupelnu, tak až s ji ú-dě-lá!"
Já se tomu (v té době ještě nevěřícně) smála a zanotovala v podobném duchu dvojverší:
"Chtěl Nikolku krupičku, tak ať si ji ú-vá-ří!"
Nikolka rychle zareagoval:
"Chtěla máma koupelnu, ať ji TÁTA ú-dě-lá!"

Nakonec se ukázalo, že nebyl až tak daleko od pravdy.