Pastelkovník a skicář v jednom jako aktovka

Už před rokem a pár měsíci Nikolka dostal pastelkovník pro svoji velkou sadu pastelek se spoustou kapes na skicář a nespočet omalovánek.

Návod na něj jsem použila z blogu od Tafany, jediné co jsem řešila trochu jinak bylo všití zipu a přidání kapes na omalovanky.

Pastelkovník je řešený jako aktovka s uchem a na přední straně je ze slídy našitá kapsička do které stačí zastrčit štítek s jménem malého majitele.

  

Pravý díl byl zamýšlen jako podložka pro skicář a úložný prostor pro spousty omalovánek a bloků.

Kapsička zavíratelná na patentek. Ušita z pevnější záclonoviny, aby bylo vidět, co v sobě ukrýva - strouhátko, gumu, ...

Poutka pastelek mi daly zabrat, trvalo než jsem našla tu správnou velikost pro trojhranné pastelky. Jako gumu jsem použila odstřižené šráky z miminkovských punčocháčů - měkce pruží a přitom je pevnější, bytelnější než klasická prádlová guma. A i po roce používání se poutka nevytahala. 

 Snad nejtěžší úkol - dohledat všechny barvy pastelek a vyskládat je v barvě duhy. Sotva to vypadalo, že jsou kompletní, našla se další a muselo se přeskládávat...

Na závěr pár poznámek a ponaučení (nejen) pro mě:

- pastelkovník bych příště vyztužila plastovou lepenkou (polypropylenovou dutinkovou deskou, o které jsem již psala) a zatím jsem my pro tyto účely nejvíc osvědčila, je pevná, lehká a v případě pastelkovníku by takto vyztužený díl mohl sloužit i jako pevná podložka pro skicák a malování na pastelkovníku přímo na koleni

- velikost pro A4 je vhodná na doma, na cestování se chystám ušít menší mobilnější A5 variantu
- zavíraní na zip se ukázalo jako značně nepraktické,  zvlášť mnou použitý tenčí typ spirálového zipu (jediný, který jsem doma měla v metráži v požadované délce). 
Malý majitel odmítal připustit, že s dalšími deseti omalovánkami a sešity už aktovka nepůjde zavřít.
Náročnější zpracování, všívaní zipu. příště bych volila zapínání na patentek, sponu, stužku nebo gumičku obepínající celý obvod aktovky (tak jak to bývá u diářů).